Miluju svý najky a dým z vodné fajky,
to když hoří absint jsou tři barvy mé vlajky.
A když máš zase krámy, tak za mnou kurva nelez
nechci řešit tvý nálady,
si kup radši always.
Slýchávám ty trapáky co řeší moje jméno
berou si mě do huby
mám paži jak ty stehno.
Musím se zdejchnout a zas na chvíli vypnout
neřešit nic, všechno jak cigáro típnout.
Zapálim si doutník a vím, že jsem proutník
vše beru jak komik, život je pláč a smích.
Vidim v parku babičky a obsazený lavičky
vytáhnu cígo z krabičky, sleduju cvičený opičky.
Nehasím co mě nepálí, neřešim to co nechci.
Vše sleduju z povzdálí a hledím si svých věcí.
To co pro mě nehoří, můžu s klidem odložit.
Vyvalim se na záda, tak jak vorvaň na pláži.
Piju whisky s ledem a všechno beru s nadhledem
spávat chodím s opicí a ráno vstávam s kohoutem.
A ten kdo mě zná, ví že před polednem nevstávám
cejtim se jak za mlada
pátek, sobotu dospávám.
Neber život tak vážně musíš se někdy povznést
čas je nejlepší lék vyléčí i trpkou bolest.
A když polykam hořkost tak jen Starobrno medium
dam si sedm kousků ale po druhym
se vychčiju. V hlavě mám zas vokno, problémy
nechám vodplout. Zase vidim dvojmo, cejtim nekonečnej prostor.
Žiju jenom jednou a tak si to musim užít. Život ten je krátkej můžeš ho žít nebo prožít.
Když nosim nos tak nahoru, že už nevidim dopředu
a z toho jak jsem namyšlenej se opírám o berlu.
A když se řekne Fadrc, tak sou všechny oči v pozoru,
von byl stou a s tamtou, připadám si jako v bulváru.
Mám tak velký ego, že si nedokážu kleknout
a další takový fámy se přenáší
tichou poštou. Lidi ukazují prstem,
když mě potkávají v buse
vážně nejsem zlatej prsten mam srdce na správným místě.
Taky nemam nudnej život
nemusim se starat o druhý. Zvykl
jsem si na to, že lidi co neví, nepoví.
Je to vážně záměr žvýkat mý jméno
v tvý tlamě, vaše huby jsou furt hladový
a nemaj jinej námět.
Mam v píči vaše řeči a každýho kdo mě řeší
Sám se umím nejlíp přečíst i když stěny mají uši.
Kdybych měl řešit pomluvy a každodení závist
tak bych asi musel ten svuj malej krámek hnedka zavřít.
Všichni maj ostrý prsty málo kdo ma ostrej jazyk
někdy mě vážně dostávaj ty virtuálni vzkazy.
Založ si účet na youtube, abys mi napsal koment,
sorry mávnu na tím rukou i když si připadáš vtipnej.
Kdyby mě mělo rozhodit to co mi hážou pod nohy,
musel bych z toho porodit a rap pověsit na hřebík.
Často musím být nad věcí, když mě chcou lidi přesvědčit
o tom co je pro mě a muj život vlastně nejlepší.
Mám okruh svých lidí, se kterýma život sdílím,
ti co mě dokážou podržet i v těch nejhorších chvílích
a těm jsem vděčnej za to, že mě berou jakej jsem
a doufám, že jsi pochopil, že život beru s nadhledem.
