Copak to pokaždé za oknem do ulice hledáš
snad na někoho čekáš vyhlížíš odpovědi?
nehybné jsou tvoje vlasy a přesto je v nich cítit vítr
tak prozraď jak to děláš, že všechno v sobě schováš
že v korunách mraků plaveš beze strachu a mlčíš o tom
co nad sebou za oblohou tušíš
– řekni řekni řekni
proč tohle všechno:
život jak aprílové snění – žádná sláva
připomíná tělo v bezvědomí?
proč tohle všechno
za oknem do ulice tolik cítit není
smutek a radost sladký utrpení?
proč tohle všechno
mezi nebem a zemí
chutná jako hořký políbení?
na co to pokaždé za oknem do ulice čekáš
nezvedáš oči jiným směrem celou věčnost mlčíš jen?
nehybně se usmíváš smířená se vším
tak prozraď jak to děláš že všechno v sobě schováš
že v korunách mraků plaveš beze strachu a mlčíš o tom
co uvnitř sebe kolem srdce dusíš
– řekni řekni řekni
nevěříš co slyšíš nevěříš že zraješ
nevěříš co myslíš nevěříš že neprohraješ
nevěříš co vidíš nevěříš co žiješ
nevěříš co cítíš a přesto miluješ
proč proč proč?
proč tohle všechno:
život jak aprílové snění – žádná sláva
připomíná tělo v bezvědomí?
proč tohle všechno
za oknem do ulice tolik cítit není
smutek a radost, sladký utrpení?
proč tohle všechno
mezi nebem a zemí
chutná jako hořký políbení?
