Na světě je spousta věcí co by se měla změnit,
ale taky spousta co se nedá nahradit,
ta dětská naivita,že dokáži změnit svět,
pověz kde se ztrácí,přeju si nedospět,
očima dětství řešit problémy,brát to s nadhledem,
a taky s lehkostí,a splnit si ty dětské sny,
Přál jsem si být milionář,kapsy mít tak nacpané,
abych si koupil všechno čím bych léčil nemocné,
dát naději těm,kteří neměli štěstí,rodiče se jich zřekly,
skončili pak na ulici,vlastně tolik radostí,že bych moch rozdávat,
Úsměv pro každého,a dal všem hlavu vzhůru,
že nebude stačit nebe,a pokud bys chtěl něco změnit,
musíš začít sám sebe.
Dajla:
Každý z nás má strach,a někdy touží,každý z nás se bát,
nechat se vést a jít,jen za svou duší,nebát se jít o krok dál..
Je smutné že žijem v době lásky k penězům,
ty jsou pro nás často víc než je láska k člověku,
kdybych na to měl,naivně věřím že jednou budu,
postavím lepší svět,kde bude méně smutku,
Více radosti,ochotě k pomoci,tolik úsměvů jako záře na slunci,
no tak si to představ,nebylo by to krásné,
budem zářit jako hvězdy na obloze jasné,
A až jednou zhasne,budem vědět že to mělo smysl,
že jsme nešli s davem,že jsme chtěli lepší svět,
a ne jen chtěli,že jsme pro to něco udělali,
i kdyby nás bylo pár,lepší než kdyby nikdo,
Pak by vše dobré na světě zmizlo,na jedno nezapomeň,
jestli má být na světě lépe,a chceš něco změnit,
musíš začít sám sebe...
Dajla:
Každý z nás má strach,a někdy touží,každý z nás se bát,
nechat se vést a jít,jen za svou duší,nebát se jít o krok dál..