Jsi notující živel v sukni,
tančíš, zpíváš bezpočet dní.
Užíváš si výšek síly,
již sudičky ti předurčily.
Uvězněná světem tónů,
altů, basů, barytonů,
vděčíš genům za tu kletbu -
za schopnost s citem vnímat hudbu.
Když z tvého hrdla písně znějí,
i ptačí zvuky zlenivějí.
Jsi muzikálně štědrá žena,
hudebním sluchem obdařená.
Blaženě se culíš k ránu,
když hlasivkám odemkneš bránu.
Zpěvná mlžíš okno ústy,
pak na něj kreslíš noty prsty.
Prsteníkem vprostřed rána
své kresby vkládáš do piána.
K té hudbě, jež je tvou duší,
přimýšlíš slova, která jí sluší.
Prostředníkem vprostřed rána
své kresby vkládáš do piána.
K té hudbě, jež je tvou duší,
přimýšlíš slova, která jí sluší.
Když z tvého hrdla písně znějí,
i ptačí zvuky zlenivějí.
Jsi muzikálně štědrá žena,
hudebním sluchem obdařená.
