Neočekávám, že vstoupíš hlavou
v klášterní řád. Co myslíš? Učiní tě pravou?
Nevěřím, že setrváš v celibátním dění.
Tucet živlů v tobě dřímá. Potřebuješ v sobě vření.
Promysli si další nesmělý krok k extázím!
Protni chůzí terč slastí! Já uprostřed se nacházím.
Pošlap celou půlcentovou vahou oblast mého ztělesnění!
Zastrč sval z úst k mému svalu, až koutky se mi zpění!
Pojď si pro svůj smích! Navrátím ho bez reptání.
Pojď si pro tu slastnou vlastnost! Budeš se smát na počkání.
Potlač slanou tekutinu v očích! Ubraň se těm vzlykům!
Postav se jim s hrdou tváří jak matadoři býkům!
Chceš být více volná, cítíš že jsi v zajetí.
Schází mi tvá ženskost, postrádám tvé objetí.
Pootevři lebku, koukni do ní! Svědomí má barvu černou.
Bude to už drahně roků, co jsi mi kdy byla věrnou.
Když to musí být, někdy ohlížím se zpátky.
Život s tebou pestrý byl, nebyl dlouhý nebyl krátký.
Kvůli tvému lacinému vkusu jsem spoustu jiných zazdil.
Je to už řádka pátků, co bych pro tebe i vraždil.
