Budu vám vyprávět pověsti,
kdo ví jestli se staly jestli nejsou to jen zvěsti.
Však každá z nich tak krásná je,
tak si vaši pozornost určitě zasluhuje.
O muži,který šel až na horu Říp
a snil o tom,
že se tu jeho národ bude mít líp,líp.
Tak se v kraji jménem Čechy mohl usadit.
Kdo to byl, kdo to byl,
no přeci Čech !
Borec,který začal nový věk.
Kdo to byl, kdo to byl,
no přeci Čech !
Chlapík ,který se ve střední Evropě sek.
Kněžna Libuše viděla město mezi městy
a Bivoj ten měl silné pěsti.
Nebo Jánošík co bohatým bral
to vše chudým dal a nic si nenechal.
Každý národ naštěstí,
má své staré pověsti.
Z těch se pozná jaký je,
proto báje miluje.
Buďme vděčni našim předkům,
vždyť Čechy jsou tu tolik věků.
A aby Čech i Slovák bratři poznali se jak se patří.
Kde a jak se odehrála dívčí válka,
kde Ctirada zradila dívka jménem Šárka.
Nebo o mužích co spí ve skalách,
jen ta největší krize by je probrala.
Kdo jen jsou, kdo jen jsou blaničtí rytíři,
přijdou Čechám na pomoc v nouzi nejvyšší.
Jestli jsou ve skalách, kdo ví ?
Zatím si však ještě pokojně spí.
