Nebem jsou ti důležití a já děkuju všem,
-že - dodali mi sílu, jak to vysadit ven.
Začal jsem psát kapitolu, která měla námět
-vytvářela vlastní prostředí a určovala zájem.
ve všech těch srdcích a ve všech těch slovech
-nacházel jsem pocit štěstí, který spadl přímo z nebe.
Díky těmto pocitům a otevřeným tužbám,
-otevírám bránu přátelství, už vím co to znamená.
Přítel je ten kdo zůstane, když zapadne slunce,
-je za každého počásí, po boku i v průběhu děje
Každá rytá čára usazena na mé dlani
-popisuje příběh jednoho přítele, a já za ním.
Je to jako řeka, která nemá vlastní pramen,
-jako já když neznal přátelství, a ztrácel o něj zájem.
Je to průřez emocemi, otevírám oči,
-nebojim se negativích ohlasů, pro vás tvořím.
Když mi stéká kapka potu po mé suché dlani,
-vzpomenu si na nejhezčí zážitek-a stín,
kam jsem ho vepsal a snažil se ho zvěčnit,
-zalil jsem ho do vosku a-znovu jsem ho prožil.
Takhle se to dělo stále dokola a věčně,
děkuji Ti Beny, žes mě naučil co nejde,
děkuji Ti láďo - děkuji Ti Lubo,
že jste mě drželi v létě všichni dojednoho.
Nikdy nezapomenu na naše letní quatro,
my čtyři a chata no-stálo to za to.
Děkuji Ti Denčo A. - žes mě pochopila
vědělas kam přijít vždy když slza byla vratká.
Děkuji i dalším co mnou vybočili z cesty,
-kterou jsem se procházel sám-přijmal jen to špatný.
Tohle malý vyjádření má směr i k Tobě,
sjíždím náhle seznamem, a pokračuji dále.
DeeDee, ty jsi byla ta co mě podržela
kdykoliv jsem se bál, kdykoliv jsem potřeboval.
A to se nemění, vždy když vidím chuť odejít,
-ty rozmluvíš to tak jasně a-pořád, stále nejlíp.
Teď už je to vážný posouvám se o skok dál
-nekonečný příběh jako my, mi sám život psal.
Bez vás nejdu cestou ani jediný krok,
-všechno by se mi hroutilo jako před očima strop .
a já nechci tohle zažít, spadnout zpátky na dno,
-až jednouuuu odejdu-otáčet si v hrobě AMOK.
že jsem měl udělat to na co jsem dříve myslel
říct všem, co mi něco dali abych dal to z části z5
aspoň malý vyjádření, kterým něco povím
-ukážu jim pro mě hodnotu, jejich přátelství.
Nejsou na to miliony ani světu moc,
ale i tak děkuju za všechnu radost.
Od přátel přecházím, k té mojí vyvolené,
-co je pro mě opravdu vším, se srdcem děkujem,
že to jen ona mi dokáže se se vším vyznat,
jak moc mě miluje a co je schopna udělat,
Nemusím povídat, jakou dávku dala štěstí,
to jen ona se umí pro mě usmát když brečí,
ano a já vím, že chceš být navěky mojí,
Miluji Tě nadevše, navěky má Annie.
Posledním bodem je moje důležitá rodina,
každý nemá to štěstí vědět co znamená,
ale já to poznal a chci jen z duše povědět,
-jak je pro mě důležitá-každý by měl vědět.
Miluju vás rodino, muluji Tě Annie
Miluji vás přatelé Na-do-smr-ti.
