Všichni jsou kolem šťastní, já sám nemůžu dýchat
Cítím se strašně prázdný, musím si asi zvykat
Dnes si mi řekla, že už chceš žít navždy sama
slza ti stekla, řeklas je konec s hrama
nic z toho nechápu fakt nevím, co s tím bude dál
došli mi slova, toho jsem se vždycky, lásko, bál
řekla si, prosím, běž už, všechno si sbal
chtěl jsem být silný, ale hned jsem to vzdal
klekám si na zem, chci ještě jednu velkou šanci
byla to láska, tak proč jsme teďka jako štvanci
vzdalas to tak lehce a já tady zůstávám sám
koukni se mi do očí, vše správný udělám
koukla si na mě a sklopila si smutně hlavu
vzalas mi všechno a zmizela si rychle v davu
tím se mi zastavil totálně můj prázdný svět
zbylo mi po tobě jen těch pár prázdných vět
chodím sám ulicí, hledám tvůj krásný stín
to, že tě nepotkám, moc dobře uvnitř vím
postel je prázdná na ní zbytky tvojí krásné vůně
srdce mě z toho puká tak strašně, lásko, stůně
každá věc v bytě má svůj vlastní silný příběh
stále slyším ten tvůj hezky nádech výdech
já věřím pevně tomu, že teď slyšíš tyto slova
vem mě, prosím, zpět a začnem spolu hezky znova
vše jsem chtěl napravit a vážně navždy změnit
vzdalas to a přestala mě už navždy věřit
začalas uvnitř pěnit, chtělas mě všude střežit
nechci se o tě dělit, nemám se komu svěřit
proč si to takhle vzdala má krásná, drahá, malá
srdce smi sama vzala, z dálky si mě zamávala
v noci už vůbec nespím, říkám, lásko, prosím stůj
přísahám, že už budu navěky jenom tvůj
