MRTVOTECHNA
1. Když se člověk narodí, hrobař už má kšeft,
musí taky umříti, to je prostě recht.
Až já taky naposled tiše vydechnu,
budu zdrojem financí pro mrtvotechnu.
2. Před barákem zastaví černí havrani,
šup do rakve erární, nemrknou ani.
Bouchnou dveře, řidič jen zacuká kňórem,
konečně já svezu se černým Meďórem.
3. Ať si člověk z dědiny, nebo pražákem,
než tě šoupnou do hrobu, projdeš mražákem.
Dříve než ti poslední přečtou monolog,
pět minut tvoji schránku pitvá patolog.
R: Když dohoří života tvého svíčka
a rodina vytiskne ti pártíčka.
Pod ořechem osiřela lavička,
tvojí postelí se stala rakvička.
4. Pak rodina se smutkem, nebo radostí,
podle výše dědictví pohřbu se zhostí.
Za poslední úspory, věnec, květiny,
mrtvotechna zajistí, vše je bez dřiny.
5. Rozešlou se pozvánky s pohřbu termínem,
objedná se hospoda s gořalkou, vínem.
Funebrácká kapela, tóny falešný,
pan farář má kázání, jaks byl úspěšný.)
6. Pan starosta nad hrobem chválí život tvůj,
a to ještě před týdnem kydal na tě hnůj.
A když ještě poslední slova dočítá,
rodina ti navzájem všechno vyčítá.
R: Když ...
7. Na trachtě když řízek je, přijde lidí dost,
když se na tobě šetří, všichni mají zlost.
/:Podtrženo, sečteno, jen peněz fůru,
po smrti ti poslední pošlou faktůru.:/
