Jednou večer zase nevědělas kudy,
v hlavě hrál ti jenom zmatek,
všude kolem zřejmě viděla jsi věci,
jenom samý divný věci, v čem to jedeš?
V dálce se ti zdálo, jako bych se blížil po špičkách,
jako šílená jsi tehdy v noci zavolala:
Nech mě tady, Nech mě tady, Nech mě tady,
mě to takhle baví!
Nech mě tady, Nech mě tady, Nech mě tady,
samota mě baví!
Co ti zbylo, než tvý vlastní ruky dotek,
a někde v dálce hlas co volá?
Křičí, prosí, aby našel k sobě duši,
a nikdo neslyší, to, co se mnou dělá,
možná se mi zdálo, jako by ses blížil po špičkách,
jako šílená jsem tehdy v noci volala zas:
Nech mě tady, Nech mě tady, Nech mě tady,
mě to takhle baví!
Nech mě tady, nech mě tady, zase volala jsi, nech mě tady,
samota mě baví!
Nech mě, nech mě, nech mě tady...
Nech mě tady, Nech mě tady, Nech mě tady,
mě to takhle baví!
Nech mě tady, Nech mě tady, Nech mě tady,
samota mě baví!
Nech mě tady, nech mě tady, zase volala jsi, nech mě tady,
mě to takhle baví!
Nech mě tady, nech mě tady, zase volala jsi, nech mě tady,
samota mě baví!
Nech mě tady, Nech mě tady, Nech mě tady,
mě to takhle baví!
Nech mě tady, Nech mě tady, Nech mě tady,
samota mě baví!
