Vzpomínky na čas, kdy jsem tě poprvé potkal
vzpomínky na čas, kdy jsem tě poprvé miloval
polapen láskou a štěstím byl bez sebe
chtěl jen jediný a to tebe
nevěřil jsem těm pomluvám který na tebe směřovaly
bylo mi jedno co se děje, strácel jsem i kamarády
teď se za sebe stydím
omlouvám se všem
udělal jsem chybu já vím odcházím sbohem
Jednoho dne si mi řekla divnou věc
na kterou dodnes vůbec neznám odpověď
proč si mě zranila,proč mi ublížila
do očí si mi tu pravdu nikdy neřekla
přichází podzim,slunce hoří slabší barvou
vzpomínám, že si mi odešla s klidnou hlavou
miloval jsem tě byla si má jediná
slza mi tekla když si mě opustila...
všem stínům
proplouvám městem
hledám holubici zápasící s deštěm
toužím osvobodit ty křídla nejistoty
dát jím naději, říct čím si pro mě ty!
nic není tak snadný strašně frázovitý duše...jastě budem štastní, ale asi někdy příště
už netoužím být kým čím pro tebe priorita kolik smutků ještě pohled ztrápeného kluka
vím že máš na více tak proč se zahazovat
moje peatrice nesnaž se zamilovat
i když toužím nemůžu to dopustit
i když nenávidím nedokážu odpustit
ODPUSTIT!!
prý tak snadné zapomenout na minulost
ve dvou všechno zvládnem
vím že mě za to nenávidíš nedovedu lhát
taková je pravda,kurva promiň mám tě rád!
