1.SLOKA:
Má lásko počkej chvíli, ten den už se nám blíží,
těším se na tvou náruč, chci tě u sebe cítit,
všude kolem mě se střílí, běžím polem daleko k cíli,
neboj se kotě, pořád na tebe myslím,
polib mou dceru a pozdrav mé syny,
Pláču jak dítě v hluboké noci, tečou mi slzy, když píšu ten dopis,
bez tebe je mi zima, nevím jak tady zatopit,
moje srdce je chladné, já sám jsem ho pohřbil,
moje srdce už nepozná radostný pocit,
jsem citově mrtvý, ptám se sám sebe "Kdo jsi?!",
koukni se na mě, nosím bolest v očích,
skřípu zuby, jako led na zamrzlém moři,
Dej mi šanci být s tebou a počkej,
pořád jsem naživu a jenom tvůj, kotě,
dej mi čas a já zapálím kostel,
zabiju stovky lidí a města spálím na popel,
jsem ve válce a to je můj ortel,
musím přežít, proto letím jak orel,
přestože jsou pode mnou krvavé louže,
neřeknu sbohem jenom pro tvůj úsměv,
Noci jsou kruté, já jsem tak zmrzlý,
ale si tu se mnou, si můj plamínek v hrsti,
vrátil bych se domů i s kůlkou v srdci,
všude kolem nás jsou hladoví vlci,
Si jediný důvod proč umím se smát,
zaléham pod deku, snažím se spát,
každou noc si o tobě nechávám zdát,
a díky těmhle snům nemám strach.
2. SLOKA:
Řekni mi, jestli jsem neztratil duši,
ráno se probouzím v obrovské džungli,
bůh ví, jestli mě někdy domů pustí,
nejde si zvyknout, ty vraždy mě dusí,
Sám sebe mučím, ta válka mě týrá,
chtěl bych být s tebou, jenom o tom já snívám,
jak tě mám získat? Chci vás vidět zblízka,
moc vás miluju, tak dopis posílám.
Je to fakt síla, přežívat ty muka,
smrt mi tu denně našeptává do ucha,
měl by si zemřít, nebuď hlupák,
chudák, trápit rodinu je ostuda,
Už neplaš, přestaň, jsi žena, tak vzchop se,
nebudu se opakovat, říkám ti to naposled,
ustel mi postel a připrav mi oběd,
jednou se vrátím domů, až k tobě.
Tak posílám polibek a malinké přání,
neuhas plamen lásky ve svých dlaních,
píšu ti od srdce, i když nejsem básník,
sem vojákem tak jako ostatní tady,
ale mám strach, že kdybych se vrátil,
nebyl bych to já, neměli byste mě rádi,
měl bych noční můry a všechny bych vás ztratil,
protože jsem vrah, někoho jsem zabil.
Ale těhle dopisů jsou milióny dalších,
milióny psaní z téhleté války,
a tak se ti klaním, že čteš tyto řádky,
a doufám, že máš úsměv na tváři.
že radostí záříš a chápeš mou tíhu,
že čekáš na ten okamžik kdy přijdu,
chtěl bych se mazlit, dát ti mou sílu,
vyřiď pozdravy mé dceři, mým synům.
