Kdo to obchází můj dům, kdo to vévodí mým snům,
kdo to tu poslouchá, lásku mou mi vzal?
Kdo to šátrá u mých dveří, kdo se to podbízí mým psům,
kdo si tu duši mou na kousky rozstříhal?
Je to někdo v dlouhém šatu, temný symbol nenávratů,
nebo jem pošťák, co se přišel rozloučit?
Je to matka všech mých běsů, z temných jeskyň zpod útesů,
nebo jen ženská, kterou neuměl jsem chtít?
Kdo to obchází můj dům, kdo to vévodí mým snům,
kdo to tu poslouchá, lásku mou mi vzal?
Kdo to šátrá u mých dveří, kdo se to podbízí mým pům,
kdo si tu dušil mou na kousky rozstříhal?
Co to je, co nehraje mi, co mě právě tiskne k zemi,
jako úzkost, jako nekonečný had.
Něco, co mě táhne nikam, něco, před čím neutíkám,
protože není kam a komu utíkat.
Kdo to obchází můj dům, kdo to vévodí mým snům,
kdo se tu potlouká, lásku mou mi vzal?
Kdo to šátrá u mých dveří, kdo se to podbízí mým pům,
kdo si tu dušil mou na kousky rozstříhal?
Kdo to obchází můj dům, kdo to vévodí mým snům,
kdo se tu potlouká, lásku mou mi vzal?
Kdo to šátrá u mých dveří, kdo se to podbízí mým pům,
kdo si tu dušil mou na kousky rozstříhal?
