Na plzeňskej věži odbily hodiny
Nebylo to vždycky, dělal to ponocnej
Jih, sever a východ nebyl žádnej problém
Jen na západní straně nikdy netroubil
On se bál, strašně se bál
A v Saský ulici nad korbílkem truňku
Prohlásil jeden chasník zcela nečekaně
Já na tu věž půjdu, trubku s sebou vezmu
A na západní straně spustím pěknej kravál
A nebudu se bát, nikoho a ničeho
No a jak jim slíbil, tak taky udělal
Na západní straně rázně zatroubil
A hle, na hřbitově, co byl kol tý věže
Viděl bílej přízrak, jak na něj zdola mává
A on se nebál, vůbec neměl strach
Odpustek se našel v průjezdě domu Dlouhých
Čímž vysvobozena byla duše nešťastníka
Chasník to řek ponocnýmu, kterej z toho ale neměl žádnou radost
Dyť z toho měl živnost, byla to rarita
O který věděl a kterou udržoval (byl to zlej ponocnej)
A jednou skočil dolů, nikdo nevěděl proč