1. Byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,
a lid se zas bál krále, byl jednou, a tak dále ...,
byl jednou, a tak dál ..., byl jednou jeden král,
ale lid v pozoru stál, byl jednou jeden král.
R: A spřátelené vlády dostávaly řády,
že mají doma klid a že jsou celkem fit,
když na inspekci jel, tu mezi lid hned šel
a dostal chléb a sůl, jó, byl to pěknej ... svátek,
ten král měl dceru Dorotku a taky zvláštní jednotku,
těch jednotek měl několik - na doma a pro okolí,
těch jednotek měl víc, že to tak musím říct.
2. Byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,
a lid se zas bál krále, byl jednou, a tak dále ...,
byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,
ale lid v pozoru stál, byl jednou, a tak dál ...
R: A jednou takhle v létě dal zavolat si zetě
a povídá mu:"Synku, mám tu horkou linku,
pár jednotek tam šoupnem, než se to tam zhoupne,
chtěj' změnu - ať ji maj', zas chvíli pokoj daj'."
Svět na to držel hubu, a král, že nebyl Ubu,
choval se celkem vlídně, tak mu to prošlo klidně.
3. Pak přišel novej král, a ten si za svým stál,
řek':"Všichni rovni jsme si, a, milej zeti, kde jsi?"
R: Ale vlády vládly dále a na starého krále
nenechaly dopustit, no to jsem si moh' vodpustit
se do těch věcí plíst, měl jsem si radši číst
a poučit se líp, tak jsem to radši típ'.
