Alba s touto skladbou:
Nádhernej svět,
HP mixtape vol. 1,
2011,
Consilium,
Nadoraz,
PBX Funicular Intaglio Zone,
Každej pes (Václav Koubek & spol.),
Na plnej plyn,
Žijem ako viem,
Unter der Asche meiner Liebe ist noch Glut,
Můžem se zdravit, můžem se smát, můžeme kalit,
a můžeme řvát, můžu tě mít rád, to se dá, když na to přijdete, budu tam stát, sám, na tom dešti tam venku, musím věřit že sám se zas zvednu.
Musím věřit že všechno to zvládnu, nemůžeš, nechceš, nevadí chápu, můžu ti popsat tu bolest, ale budu to já, ten co nosí ji v sobě a není bolest, jak bolest, ale některý bolesti končí až v hrobě
A můžu říct jak to bolí, ale budu to já, ten co musí jí cítit, ten co se denně s ní budí a snaží se dostat ven, chycenej v síti, ale oukej, tohle už nebude jinak,asi nosil jsem růžový brejle, asi jsem byl naivní hlupák a věřil jsem něčemu co prostě nejde.
Vždycky to dopadne stejně, vždycky na konci musím se přiznat, že na to zůstanu sám, každej z nás navždy sám a ne jinak, oukej, teď už vím to je život,lidem bude jedno co bylo, když na to přijde tak budeš to ty, ten co musí to překonat vlastní silou.
Sílou vůle tomu budeš čelit, budeš sám tohle už nejde změnit, budeš to ty, ten co se musí rvát, pak se budeš smát,nejdřív musíš věřit že to můžeš vyhrát i když půjdeš sám, ať se cokoliv stane tak, že půjdeš dál.
Nikdy to nevzdáš,to ani náhodou,ani v jeden moment se nebudeš bát,i když padneš tam kde je buď novej stát nebo konec všemu co jsi vždycky chtěl, tak přesně tam se zrodí novej král, kterej se bude rvát tak jak vždycky měl.
Klidně proti všem,klidně proti mě,život tě nešetří tak ty ho taky ne,není snadný přiznat že ti došel dech, když tě srazí váha co máš na bedrech, zpátky na nohy ale musíš sám, nevěř tomu že tam budou stát, nevěř rukám co ti chtějí dát, budeš to ty, ten co se musí rvát.
A běžet svojí cestou tak rychle jak je to možný, při tý rychlosti se může stát že vrazíš do zdi,pak ta rána bude vždycky bolet jenom tebe, nikdo neucítí žár co máš uvnitř sebe, už to dávno vím,vždycky pudu sám,i kdybych ztroskotal, tak chci bejt hrdej král,
Vždycky běžet dál, proti bouři plout, pořád se jen smát, zůstat na nohou.
Vždycky nebude fajn, možná jsem vám lhal, ale všechno jde ustát a překonat, na to bych přísahal, záleží jak moc chceš, záleží jak moc máš, záleží jak moc ztratíš a na tom závisí jak moc dáš.
Lidi budou stát kolem a i když padneš tak ti nepodaj ruku,a i když podaj tak to nebudou cítit, jak moc tě bolelo rozbít si hubu a i když ti pomůžou na nohy vstát a budou tě podpírat než přijdeš k sobě, nikdo se nemůže za tebe smát, smát se.
A to než budeš v hrobě,a jestli chceš vyhrát pak se v kuse smát je ta jediná cesta, věřit, že se není ničeho bát, hrdě stát a bejt jeden ze sta, smířit se s tím že budeš sám,a kdykoliv čekat v zádech tu dýku, spoléhat se jenom na sebe.
Sám sebe těžko necháš ve štychu, jít si za svým,vždycky dál, pro pláč toho který se ti smál, pro smutek toho kdo ti lhal, kdo ti nevěřil, ale ty jsi vstal, kdo tu nebyl když měl tu bejt,ten kdo utek když měl tě krejt,to je život, myslíš že je zlej, říkám ne je přesně takovej jakej chcem.
Máš to v rukách sám a je jedno kolik lidí vidělo tě padnout na zem, přes cokoli,můžeš přelézt jen ty, to je součástí hry, takhle plní se sny, pak stačí věřit, že to můžeš vyhrát i když půjdeš sám, ať se cokoliv stane tak že půjdeš dál.
Nikdy to nevzdáš,to ani náhodou,ani v jeden moment se nebudeš bát, i když padneš tam kde je buď novej start nebo konec všemu co jsi vždycky chtěl, tak přesně tam se zrodí novej král, kterej se bude rvát tak jak vždycky měl.
Klidně proti všem,klidně proti mě, život tě nešetří tak ty ho taky ne, není snadný přiznat, že ti došel dech, když tě srazí váha co máš na bedrech, zpátky na nohy ale musíš sám, nevěř tomu že tam budou stát, nevěř rukám co ti chtějí dát, budeš to ty co se musí rvát.
A běžet svojí cestou tak rychle jak je to možný, při tý rychlosti se může stát že vrazíš do zdi, pak ta rána bude vždycky bolet jenom tebe, nikdo neucítí žár co máš uvnitř sebe, už to dávno vím, vždycky budu sám,i kdybych ztroskotal, tak chci bejt hrdej král.
Vždycky běžet dál, proti bouři plout, pořád se jen smát, zůstat na nohou.
Sbor:
Každej z nás, má cestu dalekou, jen ty sám můžeš jít.
Kdo ví kam, nás nohy dovedou,
kolik ran musíš snést, máš dost sil.
Vím, že to ustojíš a dál půjdeš sám.
Každej z nás navždy sám musí jít
