Alba s touto skladbou:
Rosa na kolejích,
Slepuje očko do očka, řetězy z papíru,
není to jen tak z plezíru a v domě voní vánočka,
co kdyby právě zrovna teď, pohyby prstů stále stejný,
už ví, že je to beznadějný, už to ví, že se nedočká.
Řetězy papírový změní se na okovy,
nikdo jí neodpoví, nikdo se nezeptá,
za šperky safírový nekoupí to, co není,
je jako ve vězení, vánoční noc, vánoční noc.
Pomalu chystá večeři, prostírá po paměti,
venku jsou slyšet hlasy dětí a někdo zvoní u dveří,
běží jak voda v potoce, je to jen pošťák s telegramem,
zarámovaný dveřním rámem přeje veselé Vánoce.
Řetězy papírový změní se na okovy,
nikdo jí neodpoví, nikdo se nezeptá,
za šperky safírový nekoupí to, co není,
je jako ve vězení, vánoční noc, vánoční noc.
Nemusí ani slova číst, je jí to dávno všechno jasné,
tak zavře dveře, světlo zhasne, ke stolu nese bílý list,
nůžkama proužek po proužku odstřihuje z něj mechanicky
a na řetězech jako vždycky přibývá kroužek po kroužku.
Řetězy papírový změní se na okovy,
nikdo jí neodpoví, nikdo se nezeptá,
za šperky safírový nekoupí to, co není,
je jako ve vězení, vánoční noc, vánoční noc.
vánoční noc ...
