Alba s touto skladbou:
Pískoviště,
S Livií slušně jsme si žili,
měli jsme v městě malej byt,
to bylo dřív, než děti odrostly
a chtěly odejít a začít po svém žít.
Joan a Linda žijou v Omaze,
z Joa je roztoulanej rváč,
Davyho nám vzala Korea,
dodneška ptám se, zač, a zbyl nám jenom pláč.
Stářím stromy sílí
a staré řeky mají širší proud,
nám lidem roste samota,
čekání na dvě slova: ''Helou, lidé, helou.''
S ženou už není o čem povídat,
sedí a vidí jen svůj svět,
a všechny novinky, co zestárly,
omládnou o pár let, když ve snech přijdou zpět.
Dnes ráno zvonil u mě telefon,
volal můj dávnej kámoš Fitz
a hned se ptal, co prej je novýho,
povídám: ''Vlastně nic, co jsem měl taky říct?''
Stářím stromy sílí
a staré řeky mají širší proud,
nám lidem roste samota,
čekání na dvě slova: ''Helou, lidé, helou.''
Až jednou půjdeš touhle ulicí
a potkáš smutných očí pár,
hmm, netvař se, že ti to nepřijde,
řekni: ''Dobrý den, helou, lidé, helou.''
