1.
DMá to svoje výhody, míti chajdu u vodu,
dneska se to všeobecně
A7říká.
Přijde ale potopa, udělá to pochopa,
z nájemníka máte námořníka.
Jářku ještě tohleto, jen tak přeci nejde to,
rybám svoje
D7lepé tělo
Gdát.
EmVzal jsem rozum do hrsti a
Dpohladil jej po srsti
E7 a tak jsem lehce přišel na ná
A7pad.
CHORUS
Inu,
Dmám dívenko chajdu na vodě,
postavil jsem si ji na dno do lodě.
A7Jako ňákej plavčík se toulám světem,
E7kde zakotvím to nechám
A7náhodě.
Na stožáru vlajka už se třepetá,
pojedem dívenko spolu do světa,
kde
Aměsíček vykoukne nad palubou,
tam láska
Droz
Akvé
Dtá.
2. Ten, kdo musí po souši, věčně osud pokouší,
z vlaku leze zmuchlanej jak sláma.
Lehce přijde k úrazu, svrchu sjede po vazu,
pak ho čeká na Olšanech jáma.
Nelež dívko na trávě, brouk tě kousne na hlavě,
pojď se radši na sluníčko hřát.
Do plachet nám vítr duje, kolem racek poletuje,
všude ticho nikde žádnej chvat.
CHORUS
Inu, mám...
3. Pevnina je nejistá, vždycky něco uchystá,
na každýho šije ňákou boudu.
Ať je květen, prosinec, v osadě je blázinec
a v poledne všude plno čmoudu.
Všechno se tu hlemýždí, do bot lezou hlemýždi,
myška v hrnci leckým zahýbá.
Co i kovboj na prérii, musí honit koltem zmiji,
s námi nehne ani velryba.
