Z plných-plných plic - nikdy víc. Minulost je ztráta
Utikanim na měsíc se nic nespraví, i když každej touží po tom stát a něčí ruce líbat
- Tak snadný je se dívat, mnohem těžší o tom zpívat..
Po stovky mil jít, non-stop soupeřit, brát a..
Furt dokola věřit tomu že můžeš i dávat.
Jeden s druhym soupeří, štěrk lehkej jako tráva
Zbejvá - doufat v to, že cesta ani pod jedním se nezboří - Tak těžký je se smát z plných-plných plic, nic víc
a pořád tak litovat, doufat že zas jedenkrát se ukáže tvá šťastná hvězda - sen se nezdá, tak už prober se - dávno je už zítra, všemu oddej se a jdi dál -vem zpět tolik let - každej prožitej den z nich tak hrozně moc rychle utek
- V hloubi duše tajiš vstek a ven pouštíš brek - se zdá tak všechno perfektní a hladký jenom nadotek- Tak už se vzchop, vstavej a odhoď ten vlek...
Ref.(2x): Pořád si jen lhát už mě neba,
vše protejká mezi prsty jako voda,
si furt říkám, jak se odvolá ta kletba
Pokoj mi to nedá, lež do klína sedá, zdrhá mi Jou..
Z plných-plných plic - nikdy víc dole pod tebou je díra
Kéž by jsi tak věděl, co tě svírá - drží, nepustí, naděj pomalu umírá - Tohle není tvůj obličej, co se denně do zrcadla dívá.
Z plných-plných plic běžet, cítit vitr v zádech,
nechat se dál tak objímat - Výdech, pak nádech.
Kajakem po moři plout, chtít dostat se na břeh.
Všichni víme, jak těžko se hojí každej náš steh.
Tak moc těžký je hrát tu hru, když každej bod je trestnej
Sbírám penalty a dokonce i za ně jsem tak vděčnej.
Ze všech zmařenejch dní věcnejch poznávám, že jsem i já sám sobě nebezpečnej - Už se na nic neptej..
pořád ptám se, kolik misí ještě zbejvá - žít přes jeden displej je tak těžký, když to říkám, slyším jdi a vem si běžky.
Obraz běží dál, i když je vyplej..
Ref.(4x): Pořád si jen lhát už mě neba,
vše protejká mezi prsty jako voda,
si furt říkám, jak se odvolá ta kletba
Pokoj mi to nedá, lež do klína sedá, zdrhá mi Jou..
Z plných-plných plic utikat, aniž by jsem věděl před čím,
co se stalo, nechat tak - časem, možná časem, že to přečím.
Život je jedno velký drama a tím letím
Jsem ten, pro kterýho malej je i vesmír.
Lež se stává návykem víc, než by bylo zdrávo,
po pár letech užívání není vidět to, co je vlevo a co vpravo.
Odhodlání bez vyznání, ruka, která na zdar mavá - je to pravda, nebo klání, co mi brání !
