Alba s touto skladbou:
Děti ráje,
Nezapomeň!,
Vzpomeň si - Je to jako včera co zmizela ta něha
Nechcem si to přiznat ale byla to nevěra
Zrada jak z jedný tak z druhý strany
Obrátíme spolu strany, padáme na hrany a.. litujem těch nemalých počtů chvil
Ptáš se proč jsem tě tak ranil proč jen ti to způsobil
Pořád díváš se, já chápu slova nevrátíš jsou v dálce,
mlha padá a vše závisí na tý jedný otázce.
když zaprodas se lásce
Srdce dal jsem jedný krásce, vzal si až moc velkej díl.
Nehleděl napravo nalevo, víc než sobeckej byl.
Tak moc chtěl jsem být ochránce naopak je ze mně zrádce.
Miluju ten sexepíl, vůni těla co jsem myl
Škoda jen že srdce neni Lego co bych znova postavil.
Tip - omyl - Takhle žiju asi jenom já
Osamělej kluk co přísahal si že se lásce zaprodá.
Vzpomeň si.. na ty láskyplný slova
Neměli jsme si co říct když už zmizela osnova
Najednou se vytratila, s ní všechny předešlý věty
Kéž bych moch natáhnout provaz - ty a já opačný svety.
Tak jen vzpomeň si.. na ty důvěrný pohledy
Salala z nich tehdy vášeň teď jsou chladný jako ledy.
Sedíme a vzpomínáme, v hlavě toužíme mít kulku,
přetvářky jsou naše maska, každej nosí jinou půlku.
Mez dvěma světy průlom - padám, tak podej mi ruku.
Máme chuť se vrátit, když mijime telefoni budku.
Na jazyku hrudku - Toužím tě zas líbat, opět hladit,
jenže čas nevrátíš vzkutku - Jsme uvězněni, nemůžem se hýbat a krok krokem ladit, jakkoli to vrátit.
Tvoje ani moje činy, věř opravdu nejdou vrátit.
Listuju dál a ty křičíš chci číst znova tuhle page,
jenomže háček je v jednom jedinym - Ty, já a moje stage.
Vzpomeň si.. Z mojich pohledů dál ždímej,
nic mi nedávej, jen ber si - Taks to chtěla, si to přiznej.
Furt si říkám, kam jen zmizela ta něha - Je to vjem,
co se nedá jen tak ovlivnit, odčinit. Kolik chceš si ze mně vem.
my spolu za ruku jdem,
otáčíme se dál ke lži a dál kráčíme tím pustoprazdnym snem.
Chyby vidim jenom snažím se je přehlížet, nevidět, marně ptám se oč tu jde.
Voda, led - Ty a já v tý chladný říši - Proč jen ssebou jsem tě ved
Láska - Slovo, který bolí, když ho neseš na svých rtech.
Každej steh hojí je tak pomalu - Víš sama, když moc chceš a mít to nemůžeš, když v řetězech jsi zpoutaná, když jdeš a zrovna nejsi na tahu.
Vždyť znáš to jako já, když naděj umírá, když nedokážeš splnit svojí přísahu - Náš život neni maska, kterou nosíš a pak jí necháš jen tak z čistajasna ležet na prahu..
