Když zbraně utichnou, poslední výbuch s ozvěnou se vrací.
Ohně náhle uhasnou a dým, co se valil tmou, se ztrácí.
A já tu bloudím po pláních,v letních žárech i když padá sníh a krutý mráz.
Se smutným pohledem hledám, kdo by byl hoden- někoho z vás.
Z hrdých bojovníku duší čistou prostou vříchu, co padli pro svůj sen.
ne pro zisk,a zlata lesk, ale pro klid svých rodných měst, křížili zbraň se zlem.
Ref:
Bojovníka, jenž by semnou šel.
Nechal se unášet lehkostí křídel.
Zbavil se tíže pozemských pout.
A ke svým předkům k ohni přisednul.
Bojovníků plné šiky, jedni z dětí matek pýchy s smích.
Hledají bohatství a slávu, modlitby v nesvědceném chrámu s hřích.
Vidina peněz a slastních dní- tak tomu démonu podlehni, když víš proč.
Do žáru bitev je pakm hnal a poslední rozkaz vydal-prostě skoč!
Horda vrahů bezduchá jak sluha pána poslouchá, tak on chtěl.
Jejich duše ztracený, jak pěšák ve hře zvrácený, je masa těl.
Jejich krev teď pije zem a já dou fám je snad jeden. Kde však hledat mám?
Odsouzena bloudit. Hledat však nesoudit. Doprovázet k branám.
Ref:
Bojovníka, jenž by semnou šel.
Nechal se unášet lehkostí křídel.
Zbavil se tíže pozemských pout.
A ke svým předkům k ohni přisednul.
