Ulice zpražená,
žádnej chladnej kout.
Chvíle ztvořená,
Někam vypadnout.
Ať jsi velkej rváč
nebo těžkej dříč.
Na co rvát se, nač
teď mít v rukou rýč?
Od potu zadek,
nikde ani mrak.
Leze na mozek
tohle horko, tak
hodim za hlavu
všechno, co mě štve,
překonám únavu,
hlavně, že se někam jde, -de, -de, -de, -de.
Všechno padá, padá, padá, padá!
Nedá, nedá, nedá, nedá se horku čelit, když je venku víc jak třiatřicet, já se
poddá, poddá, poddá, poddá, poddávám.
Snad mi to lidi kolem prominou,
odpustí tu neschopnost nevinnou i vám, i vám!
Třiatřicet, třiatřicet stupňů, hledám, hledám, hledám chládek.
Třiatřicet, třiatřicet stupňů, hledám, hledám, hledám stín!
Třiatřicet ...
Všechno padá, padá, padá, padá!
Nedá, nedá, nedá, nedá se horku čelit, když je venku víc jak třiatřicet, já se
poddá, poddá, poddá, poddá, poddávám.
Snad mi to lidi kolem prominou,
odpustí tu neschopnost nevinnou i vám, i vám!
Ulice zpražená,
žádnej chladnej kout.
Chvíle ztvořená,
Někam vypadnout.
Odlož svou píli
než tohle přejde.
Bez tebe chvíli
se to tady obejde, -de, -de, -de, -de.
Všechno padá, padá, padá, padá!
Nedá, nedá, nedá, nedá se horku čelit, když je venku víc jak třiatřicet, já se
poddá, poddá, poddá, poddá, poddávám.
Snad mi to lidi kolem prominou,
odpustí tu neschopnost nevinnou i vám, i vám!
Ve stínu třiatřicet,
a těla vysluněná,
tvoje neaktivita
je vždycky odpuštěna!
