Alba s touto skladbou:
Sedm ran,
Paříž, Londýn, Moskva, Praha,
to jsou města,
každé z nich má svého vraha,
bestie, co nahánějí strach.
Policie nemá šanci zjistit,
kdo jsou,
lidé v noci nevychází,
za každým rohem číhá vrah.
Chtějí prožít trauma z vlastního dětství,
žene je to do ulic,
posedlí krví mají jediné přání,
umírej a křič.
Policie právě dorazila na místo,
je jim to k ničemu, kdo jsou ?
Policista vzadu blije, tohle ještě neviděl,
kdo to mohl udělat, kdo jsou ?
Vrah se zatím doma směje a nikdo nic netuší,
pomalu se připravuje, kdo jsou ?
Pro někoho naposledy rudé slunce zapadá,
kdo to asi dneska bude, kdo jsou ?
Geniální mozky v hlavách,
vizáž nenápadnou,
kdyby třeba psali knihy,
Nobelova cena je nemine.
Poslední křeče oběti,
jsou pro ně orgasmus,
vystříhávaj články z novin,
polepený stěny už maj.
Nad městem cítím protivnou tíseň,
jakoby klid před bouřkou,
někdo tu zpívá poslední píseň,
na rozloučenou.
Já mám strach, v noci ven nevycházím,
to proto,
abych nebyl v nebezpečí.
