Alba s touto skladbou:
Mé první,
Další ráno, kdy se hlídáš,
a z nevyspání neposnídáš.
Všechno je zbytečné a hloupé,
jen kříž
I celý den pak bude fádní,
člověče běž, nějak to zvládni.
Život tě v problémech koupe,
jak víš.
Rád žil bys dál
uprostřed lidí.
Aniž jsi znal,
zač se to stydíš,
ráno jsi sám.
I když jsi falešných her znalcem
a spousty triků máš pod palcem,
přesto jsi průhledný, až čirý
a svůj.
A ke svým hříchům sotva přidáš,
když ve zlé noci zlé sny vídáš.
Dotkni se zvyků nebo víry
a stůj.
Nestyď se plout
uprostřed lidí.
Někdo tě zná,
někdo tě vidí,
jsi jako já.
Ref.: Ty víš, jak se sníh z nebe spouští,
znáš proudy řek,
horských průsmyků klín.
Sám prošel jsi pískem všech pouští
a stejně se nesmířil s tím,
že nám všem čas nesmírně letí
a sotva kdy zůstane stát.
My všichni jsme vesmírné smetí
a známe jen svůj let a pád.
Jak lidé pro svůj úděl jdou si,
na věky zdraví chcem´ a štěstí
a klid.
Už víš, nejsi sám,
všichni jsme stejní.
První chce být
ten, kdo ví nejmíň.
Trochu to znám.
Ref.: Já vím, kde se sní z nebe spouští,
znám proudy řek,
horských údolí stín.
I v srdcích jsem našel prach pouští
a nikdy se nesmířím s tím,
že nám všem čas nesmírně letí
a sotva kdy zůstane stát.
Že všichni jsme vesmírné smetí,
jsme schopni jen výher a ztrát.
Ref. 2: Vnímej svůj čas, dokud zbývá,
dřív, než ti sám určí poslední soud.
Z nás každý tu svou pravdu mívá,
z nás každý chtěl světem hnout.
Zpívej si s tou melodií,
co nedá ti za nocí spát.
A vnímej ten čas, jenž tě míjí
a přiznej, že žiješ - a rád.
Tak zpívej si s s tou melodií,
co nedá ti za nocí spát.
A vnímej ten čas, jenž tě míjí
a přiznej, že žiješ - a rád.
