Alba s touto skladbou:
V Pořádku, brambory sou v řádku, ty kluku od pluku,
Jednou takhle na procházce, když přemejšlím o svý lásce,
Najednou, přede mnou osoba.
Náhle ke mně přiskočí a hledí mi do očí,
promluví, z úst vypouští slova.
Ahoj já sem Clif, já jsem... Jsi na poli na našem,
co tu děláš? Nechceš bejt muj kamarád.
Tak co mi řekneš, co děláš, ale dobře slova svoje važ,
Bude mi ctí, já budu tvůj kamarád.
Sice živ, po anglicku "lif", ale pro mě je to velkej primitiv,
žádnej div, že si říká Clif, vždyť říkám, primitivec.
Vzal si hůl, banku přepadnul a ani se při tom neobul.
Je vůl, mozku má jen půl, jak řikám, je pitomec.
S tou bankou to vážně přehnal a hned se chlupatym přiznal,
že to udělal pro kámoše z Kosovo
Prej sem ho k tomu přinutil, tak dva roky sem si odkroutil.
A teď sem ho sakra potkal na novo.
Sice živ, po anglicku "lif", ale pro mě je to velkej primitiv,
žádnej div, že si říká Clif, vždyť říkám, primitivec.
Vzal si hůl, banku přepadnul a ani se při tom neobul.
Je vůl, mozku má jen půl, jak řikám, je pitomec.
