Alba s touto skladbou:
7800° Fahrenheit,
2979
Cesta do Tokya
Jednou, někde
Na světě, zapomněli
Že taky žije moje srdce
Věc která prostě nezemře
Jenom kluk, ještě ne muž
Poslán do války, v nějaký zemi
Občas si musim najít svojí cestu
A občas musim vypadnout
Občas si přeju aby to tak bylo
Protože občas musim vypadnout
Vem mě zpátky na cestu do Tokya
Vem mě zpátky na cestu do Tokya
Pracoval jsem tvrdě, abych přežil
Přišla noc, tak ať trvá
Byla to nezapomenutelná doba
Celej život, na ten bych nezapomněl
V baru, dejchám kouř
Prskám whiskey, piju kolu
Byla to doba kdy by nikdo neumřel
A nikdo se nestaral
Občas si přeju aby to tak bylo
Protože občas musim vypadnout
Vem mě zpátky na cestu do Tokya
Vem mě zpátky na cestu do Tokya
Vem mě zpátky na cestu do Tokya
Vem mě zpátky na cestu do Tokya
Tenhle kluk mě otočil
A ukazuje nahoru na schody
Spatřil jsem sebe před jejími dveřmi
Ale nikdo tam nebyl
Vešla do pokoje
Neměla na sobě nic,
jen nesla červené světlo
A s úsměvem na rtech
Se ke mně přiblížila
A zašeptala
něco o půlnoci
Víš, že jsem nerozuměl
ani slovu co řekla
Ale byl to tak krásnej pocit
Věděla, že nemám žádný peníze
Ale já nevěděl že by mě mohla…
Vem mě zpátky na cestu do Tokya
Vem mě zpátky na cestu do Tokya
