Doufám, chvíle že záhy přijde,
doufám v přízeň Tvou.
To já neváhám, jen prosím dál,
kéž pootevřeš bránu svou.
Já jsem jeden z králů, já sám jsem rodem král.
To já mám právo být tím, kdo tu první půjde dál.
Doufám, chvíle že záhy přijde,
doufám v přízeň Tvou.
To já neváhám, jen prosím dál,
kéž pootevřeš bránu svou.
Já věřím na klíč k ráji, který uviděl jsem k ránu v snách,
že dávno mám být prvním, kdo smí jít ve Tvůj práh.
Doufám, chvíle že záhy přijde,
doufám v přízeň Tvou.
To já neváhám, jen prosím dál,
kéž pootevřeš bránu svou.
Je marný vést tu hádku, kdo z vás dvou dřív tu stál.
To i hvězdy ví, roj stříbrný, že tu první půjdu dál.
Doufám, chvíle že záhy přijde,
doufám v přízeň Tvou.
To já neváhám, jen prosím dál,
kéž pootevřeš bránu svou.
Já mám jen dřinu a hlad a přání, abych svejm dětem najíst dal.
Vtom se otvírá brána a praví hlas - Pojď, první půjdeš dál.
Doufám, chvíle že záhy přijde,
doufám v přízeň Tvou.
To já neváhám, jen prosím dál,
kéž pootevřeš bránu svou.