Znám lásky žár, já vím, jak pálí,
sám, jedinou měl jsem rád.
Znám zoufalství, jímž bouří skrání
láska, o níž není zpráv.
Já rád bych šel tou bílou plání
říct, ten tvůj živ je a zdráv.
Já lhal bych rád, můj pláč mi brání,
dál jsem pošťák smutnejch zpráv.
Prý můžu dál, já chvíli dlouhou
váhám přestoupit ten práh.
pár údivů, já víc než pouhou
bázeň čtu jí na řasách.
Já rád bych šel tou bílou plání
říct, ten tvůj živ je a zdráv.
Já lhal bych rád, můj pláč mi brání,
dál jsem pošťák smutnejch zpráv.
Kéž zlým je snem ten lístek bílý,
stín, jenž z rukou na zem slét.
Kéž sílu má ten kouzelník,
jenž vrátí všechno o den zpět.
Já rád bych šel tou bílou plání
říct, ten tvůj živ je a zdráv.
Já lhal bych rád, můj pláč mi brání,
dál jsem pošťák smutnejch zpráv.
