Spatřil jsem anděla
Jen jedinej okamžik v životě.
Jen jediná chvíle.
Může změnit ti pohled na vše.
Z okamžiku se stává míle.
Já sám sem to zažil a nebyl sem sám.
Svou milovanou sem ztratil teď můžu jen doufat.
Doufat jen v zázrak že se něco změní.
Nemůžu to již změnit tak co přidat dění?
Já píšu vám o tom, jak spatřil anděla.
Dívka, která mě dostala, no a co že křídla neměla.
Ta její laskavost, ten úsměv a ten její hlas.
Jak sem jí spatřil, věděl sem, že jí budu milovat.
Že nás dva spojila vyšší moc a že jsme si souzení.
Jenže v tu dobu sem nevěděl, že jsme již předem odsouzení.
Teď píšu vám slova a ze slov jsou řádky.
Z řádků jsou sloky a ze slok jsou hádky.
Dohady o tom kdo koho miloval.
Že já tebe a ty mě a nikdo z nás nelitoval.
Tak proč mezi nás musel stoupit ten osud?
Já doteď nerozumím tomu.
Že občas ten moment, ten osud, ta náhoda.
Vybere si daň a stane se nehoda.
Že všechno krásné jednou skončí.
To co sem miloval, zmizelo a to mě zničí.