Alba s touto skladbou:
Království keltů,
Sbohem dávám všem kopcům, stezkám, výšinám, ukrytým pod krásnou oblohou.
V Newtonmore pro mě šibenici stloukají a dnes mě spoutaného pod ni přivedou.
Chvíli stál, pak do rukou své housle vzal, prsty na strunách a oči zářící.
A zástup pod ním začal tančit s ním, když MacPherson hrál pod šibenicí.
Život můj byl boj, byl plný násilí, bral jsem bohatým a chudým rozdával.
Však žádnou lítost jsem nikdy necítil, když jsem do rukou svoje housle bral.
Chvíli stál, pak do rukou své housle vzal, prsty na strunách a oči zářící.
A zástup pod ním začal tančit s ním, když MacPherson hrál pod šibenicí.
Ze všech krásných žen já měl jsem nejvíc rád tu nejkrásnější, co mě zradila.
Jen kvůli ní tu stojím spoutaný, že mi bílý šátek z okna hodila.
Mnozí z vás se přišli jenom podívat, mnozí z vás mé housle chtějí mít.
Však žádný víckrát na ně nesmí hrát, a já musím je teď v půlce rozlomit.
Co víc je smrt, než konec trápení, než můj útěk ze žalářních zdí.
Jak vzdálenou zář já vidím její tvář a přísahám, že nebojím se jí.
Chvíli stál, pak do rukou své housle vzal, prsty na strunách a oči zářící.
A zástup pod ním začal tančit s ním, když MacPherson hrál pod šibenicí.
Chvíli stál, pak do rukou své housle vzal, prsty na strunách a oči zářící.
A zástup pod ním začal tančit s ním, když MacPherson hrál pod šibenicí.