1. "
DmiLásko
Gmimá, proč nic neříkáš,
proč
Dmividím
C, Amistín v očích tvých,
což
Dminevít
Gmiá tě tvůj rodný dům,
což
Dminejsi
C
2eb1
, Amirád
Dmise mnou sám?
Snad
Ftis
Bíc
(Gmi)krát
Flíbal jsi mou tvář,
teď ch
Dmitěla
Cby
Amich ženou tvou se stát."
"Ach,
Dmimilá
Gmimá, jak bych si to přál,
však
Dmivěř
Cmi,
Amijá
Dmines
Gmimím
Dmizůsta
Ct.
A7"
Dmi2. "Já zabil jsem lorda Johnstona,
snad zločin ten Bůh mi odpustí,
však nenávist mou i důvod znáš,
on vrahem byl otce mého.
Já nad hrobem otce přísahal,
že zákeřnou vraždu potrestám,
dnes přišel den, kdy mi osud přál,
však věř mi, dál musím jít sám."
3. "Teď čeká mě jenom hořký trest
za zločin, jenž sám jsem vykonal,
teď opustit musím otcův dům
a na moře vyplout sám.
Buď sbohem všechno, co jsem znal
a co nejvíc na světě mám rád,
buď sbohem, sladká lásko jediná,
věř mi, nesmím s tebou zůstat."
4. "Zde prsten můj s mojí pečetí,
ten z věcí mých byl mi nejdražší,
ten opatruj na památku mou,
už víc tě nespatřím.
Ty jistě jednou pak se vdáš
a to už já nemohu ti dát,
však největší lásku bych ti přál,
věř mi, nesmím s tebou zůstat."
5. Když chladný vítr se z moře zved'
a plachtoví lodi napínal,
lord Maxwell svůj přístav opouštěl
a naposled zpět se díval.
Tam v dálce spatřil svůj rodný hrad
s tou vesničkou, kterou z dětství znával,
teď krvavý závoj všechno smyl,
lord Maxwell s ním navždy zůstal sám ...
