Alba s touto skladbou:
7 dní,
Jak žebrák na chodníku spím,
já taky usínám.
Jak vajgl v popelníku vím,
že taky zhasínám.
Smutek a pláč ruku v ruce jdou,
usměv je opodál.
Za právě spadlou oponou,
kde se ten příběh hrál.
Jak růže utrženej květ,
si právě připadám.
Zase pro pár mizernejch vět,
potichu uvadám.
Když slova neúprostný jsou
a bodaj do slabin.
A pro mě končí tahle show,
v bytě je cejtit plyn.
R.:Teprve když si sáhneš na dno,
zjistíš že jde to velmi snadno.
Ukončit svoji pouť.
Všechno vzdát a zapomenout.
Přesto v hlouby duše tuším,
že o své místo rvát se musím.
Neřeknu odevzdaně ,
že to balím a skládám zbraně.
Jak žebrák na chodníku spím,
já taky usínám.
Jak vajgl v popelníku vím,
že taky zhasínám.
Ikdyž černý myšlenky mám,
tak si to neházím.
Život je kurva dlouhej plán, to vím.
R.:Teprve když si sáhneš na dno,
zjistíš že jde to velmi snadno.
Ukončit svoji pouť.
Všechno vzdát a zapomenout.
Přesto v hlouby duše tuším,
že o své místo rvát se musím.
Neřeknu odevzdaně ,
že to balím a skládám zbraně.
Každý ho znás tak trochu někdy tlačí bota.
A kdo je krást tak dobře ví co je ****
Každýmu z nás se po neděli vstává ztěžka a není fajn prdelí sednout si na ježka.
Ne to teda ne.
R.:Teprve když si sáhneš na dno,
zjistíš že jde to velmi snadno.
Ukončit svoji pouť.
Všechno vzdát a zapomenout.
Přesto v hlouby duše tuším,
že o své místo rvát se musím.
Neřeknu odevzdaně ,
že to balím a skládám zbraně.