Alba s touto skladbou:
Adrenalinum,
Sát stoprvní v řadě? Vážně koho baví
končit na hromadě, kde smích se nedostaví?
Chtít se vzepřít vadě, Ty sám a všichni štvaví,
líp vypadat mladě, než doufat, že tě spraví!
Ztrácíš se v ideálu, zdá se, že to nemusíš snést.
Vzdálíš se od normálu, dál se nechce nechat jen vést,
vybral sis nejlepší z cest!
A i když cesta se stáčí,
nesmíš se nechat z ní svést.
Ať klidně v mezích Tě vláčí,
všechno, co máš, je Tví čest!
Útočí tmou a parazití
na Tvoji šou všichni důležití.
Podepíšou Tvůj ortel bytí,
do formy Tě štvou za úsměv skrytí.
Výhrou v první sadě je znát, kdo jsou "ti praví",
zůstat v protikladě, když můžou padat hlavy.
Víra proti zradě zřídka výhru slaví,
tak stůj na štěstí v řadě, než víc se neunaví!
Mít nohu na pedálu, dál k podlaze - málem se vznést,
fádnímu tribunálu sám ukázat vztyčenou pěst.
Vybral sis nejlepší z cest!
A i když cesta se stáčí,
nesmíš se nechat z ní svést.
Ať klidně v mezích Tě vláčí,
všechno, co máš, je Tvá čest!
Útočí tmou a parazití
na Tvojí šou všichni důležití.
Podepíšou Tvůj ortel bytí,
do formy Tě štvou za úsměv skrytí.
Útočí tmou a parazití
na Tvojí šou všichni důležití.
Podepíšou Tvůj ortel bytí,
do formy Tě štvou za úsměv skrytí.
A i když cesta se stáčí,
nesmíš se nechat z ní svést.
Ať klidně v mezích Tě vláčí,
všechno, co máš, je Tvá čest!
