Alba s touto skladbou:
Lev,
Pro pár špinavejch zlaťáků,
Moje vnitřní prázdno, jsi naplnila láskou,
mám pro tebe pár slov, zlatovlásko.
Mělas pro mě pusu, když jsme slavili silvestr.
Mám svůj malej život, do něj jsem tě přivedl.
Nepsal jsem řádky, tak do úplný lásky.
Když se snažíš mračit, máš na čele tři vrásky.
Když se nahlas směješ, taky se musim zasmát.
Nikdy si nepřiznáš, že mi příjdeš malá, ale všech 170cm miluju strašně.
Všechny plynou rychle a noci vidim jasně.
Zapomněl jsem málem, co jsem s tebou našel.
Skvěle se mi táhne lano, co spolu táhnem.
Nejsi jenom holka, jsi skutečnej kamarád.
Každej můj kousek dokonale zapadá.
Neříkal jsem dlouho a neslyšel ještě dýl, to kouzelný slovo ''Miluju Tě, ty to víš."
Přenesl bych hory, přeplaval bych oceán.
Sledoval bych stopy, šel pro tebe do pekla.
Dusil se v poušťi, praskal jako porcelán, držel prst na spoušti za tebe a za nás dva.
Cítil tvý trápení, nesl tvoji bolest.
Letěl bych na měsíc, napsal tam, že jsi moje.
Spíš jako Růženka, jak Sněhurka jsi bledá, vlasy jako Zlatovláska.
Refrén, co ti šeptám.
Říká se, že vidíš holku přes růžový brejle.
Vidim růžově všechno, díky tobě, mayday.
Píšu druhou sloku, ale nahrál bych ti CD.
A stejně bych nevyjádřil všechno, co je ve mně.
Cejtim se tak skvěle, když vedle tebe držim majk.
Nabíjíš mě energií, kterou mě nabíjí dav.
Jednou projdem celý turné, jak Bonnie a Clyde.
Ty víš, jak to cítím, Ty a Já- one love.
Tvůj hlas, rozhoduje stěny mýho srdce.
Dal bych za tebe do ohně obě ruce.
Zpívej dokud můžeš, nechám to tu hučet.
Pak už jenom krůček, ke mně do náruče.
Řekl bych tisíc slov, to pořád není dost.
Řekl bych milión vět, o tom co seš.
A neříkal jsem dlouho a neslyšel ještě dýl, to kouzelný slovo ''Miluju Tě, ty to víš."
Přenesl bych hory, přeplaval bych oceán.
Sledoval bych stopy, šel pro tebe do pekla.
Dusil se v poušťi, praskal jako porcelán, držel prst na spoušti za tebe a za nás dva.
Cítil tvý trápení, nesl tvoji bolest.
Letěl bych na měsíc, napsal tam, že jsi moje.
Spíš jako Růženka, jak Sněhurka jsi bledá, vlasy jako Zlatovláska.
Refrén, co ti šeptám.
Děláš ze mně lepšího člověka, než si myslíš.
Ten, kdo chci být, je mi každej den bližší.
Cítím to štěstí, seš moje síla.
Když tě vidim, chvěje se mi v těle každá žíla.
Dochází mi chvíle, který by sem líčil.
Rappoval bych míle, ale krátí se mi beaty.
Půjdu pořád dál, pro oheň co mám v plicích.
Ale každej lev, potřebuje svojí lvici.
Přenesl bych hory, přeplaval bych oceán.
Sledoval bych stopy, šel pro tebe do pekla.
Dusil se v poušťi, praskal jako porcelán, držel prst na spoušti za tebe a za nás dva.
Cítil tvý trápení, nesl tvoji bolest.
Letěl bych na měsíc, napsal tam, že jsi moje.
Spíš jako Růženka, jak Sněhurka jsi bledá, vlasy jako Zlatovláska.
Navrať, co ti šeptám.
