Denisse:
Ref. :Žal pokrývá hebký bílý sníh,
láska tiše usíná.
Z očí mých se vytrácí tvůj smích,
světlo v srdci zhasíná.
Alex:
Trávíš sama tolik nocí,
tolik smutných dní
a vidíš bolesti,
co nikdo jiný nevidí.
Svíráš to na srdci,
ten pocit, když si zklamaná.
Na lásku nemáš sílu,
jsi z toho zmatená.
Máš slzy na tváři,
ty stopy dávných splínů.
Chtěl bych je setřít,
když mi mizíš v šeru stínů.
Tak spoután koukám za tebou
do krajů prázdnoty
a ptám se, jak mám zastavit
tvou cestu věčné samoty.
Hrajem si na loutky
před oponou zapomnění.
Chceme vracet kouzla a čas,
co všechno v jiné mění.
Procházím místa
kudy chodili jsme spolu.
I café, kde jsme sedávali
u jednoho stolu.
Nacházím vzpomínky,
tvé staré bílé dopisy.
Slova na nich schází,
teď jsou jak prázdné kulisy.
Zmizeli pod sněhem,
v ten večer pod tvým domem.
Chci zapomenout na chvíli,
kdy řekla si mi sbohem.
Denisse:
Ref.
Alex:
Proklínáš minulost
vím,že se jí bojíš.
Chtěl jsem ti dokázat,
že ty mi za to stojíš.
Otevři oči
a nenech city halit dým.
Neztrácej rozum na dně
krabicových vín.
Chceš začít znova,
za to já bych zlatem platil.
Ale s prvním sněhem
naději jsem nenávratně ztratil.
Vzpomínky mizí
ve dnech plných prázdnoty.
Už nejsme my,
už nejsme ani já a ty.
Denisse:
Žal pokrývá hebký bílý sníh
Alex:
Na staré dopisy vidíš padat sníh
Denisse:
Z očí tvých se vytrácí můj smích
Alex:
Z očích tvých se vytrácí můj smích
Denisse:
Žal pokrývá hebký bílý sníh
Alex:
Na staré dopisy vidíš padat sníh
Denisse:
Láska tiše usíná
Z očí mých se vytrácí tvůj smích
Alex:
Z očí tvých se vytrácí můj smích
Denisse:
Světlo v srdci zhasínáááá.
