I.
Na tomhle světě jsou věci dvojí,
Člověk je má ani neví co stojí,
Nebojí se o ně dokud je ještě má ,
Ale spadne – li tma spadne i opona.
Divadlo končí věci se s tebou loučí,
Na zem padá mráz co znáš
z ruských pohádek ,kdo by to řek,
osud byl dokonán …
Štěstí je zlomek ze života co máš
A tak radši se snaž ať máš něco z něho,
Ze života tvého….tvého…
Máš – li své meze odsať až pocať ,
Ale nikdy né dál ani nikdy né blíž,
Pokud sníš o to o co stojíš ,
Tak ať se nedivíš , že to vítr zavál.
Já znám ten pocit kdy se sen roztříští o skály,
Co nevině stály v životě tvém!
Život mi je vzal osud je dokonán,
A prázdno je potom co laskalo mé srdce,
Co zahřívalo ruce mé a tvé vlastně její,
Myšlenky tyhle žijou dávno v zapomnění…..
Zkušenost tahle však mi něco dala
Něco vzala jako rychlý vlak
Mé srdce otvírala ,
Zbyl jen pouhý vrak,
Už je to tak……tak a tak jo ….tak a tak jo…
Kalich hořkostí přetéká svou hrdostí,
Způsobuje bolesti od mozku až po kosti,
Ne pouze k radosti ale i ke smutku,
Nebudu čekat až se proměním v
hliněnou hrudku a odzvoní mi čas,
dočkal sem se toho jako husa klasu …
A tak vezu tyhle rýmy
Sem tam ,
Mezi němi šprýmy
Á nato nejsem sám,
Jsem tu z někým i s vámi co vytrvale nasávají
Tyto vzkazy,
Nejsme vrazi co se rádi sází
O to o co jo , o to o co !?
Však ty to víš ,nespíš a to si piš
Nejspíš ani netušíš jak vypadá plyšová myš,
Ale už otočme list …..už otočme list ……
Ref: a´t si myslíš co chceš
a´t máš z čehokoli strach
a´t hledáš krásu všude
ať vlastníš pouze prach
nikdy nezapomeň až se naplní čas
tak se jistě i potom ,
bude psát o tom ,
co potká i vás
každý z nás si bude něco přát
ať už z centra nebo zámezí
všichni se sejdem jednou tam kde
budou stát – Ztraaty A Naalezy
II.
Á kdo tomu nevěří , tak ať sem rychle běží,
Nestraší nám ve věži ,
Nejsme hlídka na pobřeží.
Naše rýmy jistě jednou tvou mysl osvěží
A poběží s tvým tělem rovnou za mnou
A CZo yakko? Scénou,
Nikdy neztracenou , zato vždy nově nalezenou,
Protože
Když ty něco ztratíš
tak rovnou něco najdeš
možná se přitom zpotíš
a z tvé cesty sejdeš….
Neříkej , že to nejde neříkej je to konec,
Neříkej na tom nesejde , ještě nezazvonil zvonec,
Pitomec je ten,
Kdo neuznává sen,
Ať už představovaný soupisem jmén nebo scén,
Ale čert to vem ,
Snažím se říct jen ,
Že každá ztráta bolí,
At už vzdálená nebo rovnou z okolí
Vyvedená , odhalená ztracená ,
Každá kačena je stejně nesmyslná
Jako růže pomyslná na okraji
Periferie – kolonie země zastřižená
Nikdo to nesmyje ať se směje ať se mračí
Jen těch pár slov této sloce nestačí,
A tak přidáváme další a další ,
Nové zkušenější poznatky
Ne o moc milejší ,
Možná , že už sme taky chytřejší,
Možná , že už známe pravdu,
Možná , že už známe sílu pevně stojícího hradu,
Neztrácíme hlavu pro nesmyslnou ztrátu,
Pro plných smyslů nález ve tvém oku,
Hochu ten kdo nikdy nic neztratil tak má
Asi kliku , jenže čas nás tlačí,
Čas nás žene , proto tuto sloku ukončíme
A neříkej , že né ---- protože
2x
Ref: a´t si myslíš co chceš
a´t máš z čehokoli strach
a´t hledáš krásu všude
ať vlastníš pouze prach
nikdy nezapomeň až se naplní čas
tak se jistě i potom ,
bude psát o tom ,
co potká i vás
každý z nás si bude něco přát
ať už z centra nebo zámezí
všichni se sejdem jednou tam kde
budou stát – Ztraaty A Naalezy
