Alba s touto skladbou:
2há Strana,
REFREM:
Kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Kurva kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Wrána:
Otevírám oči a pohledem slídím
a nebere mezí drzost, co vidim:
Žena a dítě v šedi města hledá útočiště,
důvodem pláče jste vy - a to jistě.
Nemyslíte čistě, "many make" - jistě,
kdybyste mysleli, tak nejste teroristé.
Rozkrádat vlastní zemi, vlastní stát, to nemám rád,
cílem politiky není dávat, ale brát.
Hlavně prostor v televizi, prosazovat svoji vizi-
to je stejně lež, žádná sranda věř.
Zákony jsou tvrdý, ale děravý, jak moje boty.
Všechny politický strany hrajou na ty samý noty.
Sedět krásně v teple, občas zvednout ruku – dát svůj hlas,
při večírcích popíjet svůj numero 1 chlast.
Luxus dovolený, o kterejch se nám zdálo,
pro nás moc a pro ně málo, snad to za to stálo!
Zkonstruovaný případy - na tom stavěj kariéru.
Přeskočil jsem bariéru, jsem tady a jedu
v tomhletom stylu, vo tom, na co zásadně seru!
Strofa:
Lhali mně, když říkali mně, že lidi ´sou si rovný
Původ, moc, síla a prachy hovoří
Vykup se z hříchů svejch, ať uleví se svědomí
- zaplať odpustky, bůh ti odpustí.
Každej má svoji cenu, za kterou dá se koupit
někdo vyšší, někdo nižší - není těžký šeky ověřit
stačí zaplatit a je po tvym. Kuponová privatizace,
deregulace nevyvolává velký ovace.
Psal ´sem prezidentovi a ptal se ho, jak je možný
že tudle zemi rozkrádaj tuneláři a vážený pánové v saku
s kterejma tak rád podává si ruku,
ale vysral se na mě, vláda vládne a poddanýho maže.
Amnestie jako nástroj spásy lotra z locha
kt. už nebere před paragrafama zdrhat
a umělec, co to dal dostal přes hubu vod PČR
a kasu 156, že byl rád, že šel
zrovna jak zájemce o školení na VŠ
s 20% nadějí, když nemáš kréďo, běž kam chceš
´tože stát nedává všem stejnej přístup ke korytu
zasílám velkou ránu pro tudle sviňáckou elitu.
Sbal si svý saky paky a vem roha
v bílo-černym vidění světa, co jak škodná
nemáš nárok na život spokojenej
jakmile nejedeš po hlavní, ale bereš to vedle.
Dne, co den do práce, když máš ji, mužeš bejt rád
že přežíváš, i když máš prachů málo
a inflace roste jak schodek přes rozpočet
HDP s úrovní ´de spolu ruku v ruce.
Dnešní doba nahrává podnikatelům do klína kšeft
vrchních 10 000 si užívá kurva luxusní veget
a těch několik melounů, co smrádne tam dole
na to hodí ___ když nedá se jet horem.
REFREM:
Kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Kurva kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
John L.:
Před časem, obdržel jsem – knihu, otevřel sem jí,
první strana byla plná kázání a norem, co se dodržují,
druhá strana zpochybňuje první – že není pravda co se tam říká,
Podle rčení 2STRANY je pravda čemu za pravdu Tvý myšlení dá,
- v odtavci číslo jedna je že je blbost do sekty prachy cpát –
a očekávat, že Tě za to bůh vezme mezi své – přátele Tobě podobné- to ne.
Stejně tak dle písma této realistické knihy
se politický strany státu schovávaj za paragrafy jako marmeláda u koblihy.
Výběrčí daní, při poslechu možných řešení vynášej spaní –
upřímný – bezstarostný ksichty natrénovaný – k oklamání – veřejného mínění,
který stojí - a v očích má otazníky –
na otázky dostáváš dotazníky, na námitky k hrobu kytky!
Taková je realita, buď máš hovno a nebo tunu zlata,
necháme Prasata u koryta - uzavřená debata.
Třetí odstavec praví, že prachy nezaručujou klidný spaní,
že lidi o lidech mluví – na základě jejich sociálního zázemí,
oblíkání – barvě pleti – předsudky nejsou pravdou, ale lží
a ta bolí, přání hodně štěstí a zdraví nemusí bejt upřímný,
protože vždycky není pravda, co se říká, --- odstavec čtyrka říká-
že pomluvy vzduchem letí rychleji než hovna ptáků na Tvou hlavu
a vyhejbáš se stejně těžko, jako zaběhnutejm mravům –
davům přesvěčenejch lidí těžko vyvracíš vžitej názor
a když pravdu máš – tak si na ni radši pořiď trezor.
Navzdory tomu KÁZAT můžeš i když od něj ztratíš klíč –
za pravdu už se neupaluje, jen nakopává jako míč,
kterej zpravidla nekončí v bráně vítěznýho mužstva,
ale dostává se do 100 dalších poraženejch –
odepsanejch z tisku úřadů – a v útisku -
žiju i já s knihou a PRAVDOU v trezoru s nápisem „BEZ ZISKU“
REFREM:
Kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Kurva kolikrát ti mám říkat, že není pravda co se říká?
Zášť:
Blbej říká co ví, chytrej ví to, co říká
každej jsme nějakej a proto né vždy je pravda co se říká,
když říkám, že stojím pevně na zemi - jednou nohou
a tu druhou mám zřídka povolenou
na výlety do neznáma. Mezi náma snít je lidský, jako vždycky -
panoráma tvých snů, překročil jsi dospívání času
a teď jsi nadně - ptám se komu mám dávat za vinu - sobě,
státu a nebo mámě? Ne vždy máš křídla, aby jsi mohl letět.
Nejsi andělem ani ptákem, ale to už by jsi mohl vědět .
Máti prudí kupu keců, že nad učením jsi měl sedět.
Tak kde jsou - ty doby, co jsme si hráli
na písku pod dozorem svý mámy? Jiný čas a přikázání,
za nesplnění vynadání, ve škole napomínání…
Dřív jsi měl život bezstarostný, ale teď plný zklamání.
Vidíš odraz obrazu toho, že né vždy máš pravdu ty –
podívej se jak jsi skončil!
Sinuz
Kurva to se lehce řekne, ale horší je praxe, jak se
zdá to bejt na první pohled snadný --- až pak se
ukáže rozdíl mezi pravdou a tím co uši slyší.
Každej drží se svý pravdy, i když od pravdy se liší.
Prioritu nižší --- mají naše skrytý city.
Morálka versus odhalení pravý identity,
přece každej má svůj vlastní svět,
ale můžeš mít jistotu, že v 5mcz mcs je fakt pět?
Nashledanou / jak se máš? Já dobře a co ty?
...jsou jen trapný fráze vohraný, jako reklamní spoty.
Jsme kapela, hrajem a při tom ani neumíme noty.
Někomu to snad příjde směšný, jak ty nejlepší anekdoty?
Zbylí hlasují pro nás, pár bodů od poroty,
co zajistěj nám pozici jištěnou pojišťovnou bez jistoty.
Výhodný, jak prošlý zboží z katalogu reklamní agentury,
inzeráty, co říkaj, že cesta k penězům vede tudy.
To není pravda, a tak u přepážky fronta na přídavky,
přetvářky sekretářky v sekci americkej úsměvů –
bez urážky - průhledný jak pivo ředěný bez přirážky,
proto piju pivo z flaškya pak po něm dělám šašky...
Co není to se nepočítá, to je snad jasná věc, asi jako že
konec konců nakonec dojdem stejně na konec.
